Zrušení koleje

 

Když se v roce 1870 uprázdnil lipenský noviciát a v roce 1872 byla zrušena reálka rozhodla se majitelka panství kněžna Gabriela z Hatzfeld-Wildenburgu, že nadešla vhodná doba ke změně znění nadace a převedení koleje do jejího vlastnictví. Během následujících čtrnácti let docházelo ke zdlouhavým jednáním, během nichž se olomoucký arcibiskup snažil podpořit oživení noviciátu v Lipníku. Tato snaha však nevyšla a tak nakonec souhlasil se změnou nadace. V roce 1884 zřídila dcera posledního Dietrichštejna, odvolávající se na práva dědičky zakladatelů, v koleji kaplanství, vyplatila olomouckému arcibiskupovi 40 000 zlatých a piaristy donutila k opuštění koleje i města. Stalo se tak údajně proto, že kolej neplnila poslání, kvůli kterým byla založena. V tomto roce byla kolej zrušena. Spolupůsobily při tom však také nepříznivé okolnosti, které v té době řád postihly. Císařským nařízením ze dne 21. 5. 1884 byla změněna nadace pro piaristy v nadaci kardinála Dietrichsteina pro sestry s. Uršuly. Ty zde měly zřídit klášter se školou pro dívky. Nikdy se však tak nestalo. 28. října 1884 opustil Lipník poslední piarista, přesně na den 250 let od jejich příchodu do města. Byl to poslední rektor P.Achazius Dornkreil, který odevzdává klíče od koleje i bohatou knihovnu do opatrování města. Když se po slavnostních bohoslužbách v neděli dne 26.října 1884 loučil s lipenskou obcí a naposled s požehnáním obcházel věřící a kropil je svěcenou vodou, tu najednou se stříbrný kropáč zlomil, rukojeť zůstala mezi prsty a koule od něho dopadla se hřmotem na dlaždice. Usrtnul celý kostel i páter rektor. Sklonil hlavu a bledý odcházel do sakristie. Ještě týž den stařičkému rektorovi uspořádali večer obyvatelé Lipníka k poctě lampiónový průvod a ráno se s ním rozloučili . Vlakem odjel do Prahy, kde brzy na to zemřel. 

Materiál o počátcích piaristů v Lipníku a jejich dalším rozvoji se nachází v Annales domus Lipnicensis ab anno 1634, které jsou spolu s dalšími archiváliemi uloženy ve Státním ústředním archivu v Praze ve fondu Piaristé – provicialát a koleje. Ve Státním okresním archivu v Přerově jsou k dispozici synopse a periochy z piaristických kolejí v habsburské monarchii z období od roku 1639 do počátku 19. století, dále Catalogus Domorum Provinciae Scholarum Piarum 1632 – 1803. Zde jsou údaje o 844 duchovních a 148 laických členech řádu. Další písemnosti k dějinám řádu v českých zemích jsou uloženy v generálním archívu řádu v Římě.